Advocatus Diaboli v kauze Andreje Babiše versus politické strany.

Ďáblův advokát - Advocatus Diaboli byl ten, kdo z určitého hlediska zaujímá postoj, s nímž nemusí souhlasit podstatná část veřejnosti a vyvolává diskusi, chce zkoumat podstatu toho či onoho jevu.  

Je snad mojí povahou, že nerad podléhám masově proklamovaným zásadám a snažím se je logicky ověřit, posoudit, mít svůj názor.

Dnes se všude, ve společnosti, v hospodě, ve vysoké i nízké politice skloňuje téma „Babiš, trestně stíhaný premiér, ano či ne?“.

Krátký proces káže – ne, rozhodně ne, což můžeme mít ve významné exekutivní funkci člověka podezřelého z trestných činů? Vždyť se mohl dopustit dotačního podvodu, manipuloval účelově v žádosti s vlastnictvím jakési farmy – Čapího hnízda, vydával dluhopisy a Bůh ví, co ještě, snad i poškodil zájem Evropské unie, protože v žádosti o dotaci lhal.

Snad proto, že jsem zažil kauzu Věry Jourové, kterou kdosi (podrobnosti jsou obecně známé) označil za korupčnici, sebrali ji na letišti, vzali do vazby, 90 dní s ní nikdo (vyšetřovatel) téměř nepromluvil, mezi tím jí vykradli byt, a pak ji pustili a později zbavili všech obvinění, podezření. I jí jsem se tehdy snažil pomoci, ale to je již dávná historie, spíš do knihy, kterou o té době píši. Snad proto se snažím dívat střízlivě i na tuto situaci.

Andrej Babiš není Věra Jourová před nějakými 10-15 lety. Je to podnikatel, jistě dravec, který zbudoval impérium a jistě občas balancoval na hraně zákona, ovšem nikdy nebyl obviněn, že by se dostal za hranu. Až teď, když od roku 2011 svým svérázným způsobem konkuruje dosud dominantním politickým stranám a stává se jejich konkurentem. A to už stojí za pozornost.

Existuje řada kouzelných slov a proces, který se řídí v zásadě dvěma právními normami – trestním řádem a trestním zákonem. Ale já zde nechci analyzovat tyto okolnosti, nejsem specialista na trestní právo. K tomuto okamžiku se ale ještě vrátím později.

Existuje také kouzelné slůvko – presumpce neviny, tedy domněnka v jejíchž intencích máme pohlížet na člověka – účastníka trestního řízení – tedy podezřelého, obviněného či obžalovaného – což jsou fáze trestního stíhání – od podezření před soud – jako na nevinného.  A to až do doby, kdy jej soud pravomocně uzná vinným. Tečka.

Latiníci říkají „Incumbit probatio qui dicit“, „non qui negat“ (důkazní břemeno má ten, kdo prohlašuje vinu nikoliv ten, kdo ji popírá), rozuměj vinu musí obviňující prokázat před soudem, nevinu podezřelý nikoliv. Člověk musí být považován za nevinného.

Tato zásada je ctěna ve všech moderních zemích světa, je to zákonná zásada v trestním procesu, je to považováno za mezinárodní lidské právo podle „Všeobecné deklarace OSN o lidských právech“, konkrétně v článku 11. Pragmaticky – stručně. Policie, státní zástupci musí, chtějí-li podat obžalobu, unést před soudem, že vina je nepochybná. Jsou-li pochybnosti, soud žalobě nevyhoví dle zásady in dubio pro reo – při nedostatku důkazů musí soud rozhodnout ve prospěch obviněného. Tyto zásady byly již kodexech Justiniánských, jsou i v anglickém obyčejovém právu – Justinián praví „Důkaz leží na tom, kdo tvrdí, ne na tom, kdo popírá“. A tyto zásady platí i v právu Islámském (čtvrtý kalif Ali ibn Abi Thalib: "Odvrátit trest odmítnutím pochybných důkazů“). V Evropě to platí od Římské říše, a po jejím pádu se k té zásadě vrátilo například germánské právo. A tak bych mohl psát donekonečna.

Miloš Zeman již v souvislosti s kauzou Nečas-Nagyová v roce 2013 veřejně řekl, že presumpci neviny nelze použít u politiků, u nich že stačí pouhé podezření. Podobné názory má dost politiků, hlavně když se jim to hodí v politickém soupeření. Nic ve zlém, ale pan prezident tehdy také hledal důvod, proč nejmenovat předsedkyni sněmovny Němcovou, která měla 101 podpisů a kauza ODS se mu hodila k jmenování „Rusnokovy“ vlády.

 Teď je to aktuální ve všech potenciálně koaličních, nyní ale opozičních stranách – od pirátů, přes sociální demokraty až po ODS. Jasně. Buď se Babiš stane českým Kaczynským a bude loutkovodič v pozadí, a tak notně oslabí, nebo bude poslouchat, chvíli si s tím bude opozice hrát a mezi tím doufá, že se zvedne z propadu a pak budou nové volby….Zvedne se, ale programem, vizí, ne zneužitím podivné kauzy.

Řekl jsem v úvodu, že jsem ďáblův advokát, nejsem ale Babišův obhájce. Jen se mě zdá tento princip nesprávný, lišácký a jaksi nepoctivý.

Nesouhlasím s Andrejem Babišem, že si lze trestní stíhání politika objednat. Taková zakázka někoho konkrétního je jistě neprokazatelná. Ale když se analytické týmy stran rozhlížejí okolo sebe, nejsou řadu případů, třeba Jiřího Zimolu, kterého pomluvy odstranily z kandidátky, z funkce hejtmana, další případy jsou početné, každý si nějaký najdete.

Znám pár lidí, kteří jsou dokonce odsouzeni a o jejich vině lze pochybovat. Chodil jsem před časem k jednomu bývalému trestnímu soudci Nejvyššího soudu s celoživotní praxí. Jako civilista jsem se zhrozil. Trestní řízení je takový podivný souboj kde jakoby vyšetřovatel ve snaze dosáhnout svého ne vždy věnuje pozornost pochybám, a pokud obhájci obžalovaného toto unikne, tak se ta rozjetá mašinerie zastavit dá jen těžko. Policie chce prokázat, že obvinila důvodně a žádnou politickou zakázku nepotřebuje. A v tak vysoké kauze vlastně také „hraje o všechno“.

Je to trochu jiný svět, viz případ hocha podezřelého že zavraždil v Egyptě ženu a dceru, je odsouzen a nyní zvažuje státní zástupce trestní stíhání znalce, který lhal o příčinách smrti nešťastnic, nebo stíhání znalce v kauze OKD, které ničí život a pověst člověka, ač i Evropská komise neshledala chybu v tom, že oceňoval hodnotu akcií nikoliv soubor nemovitostí v rámci menšinového podílu. Taky je zatím víc Bohuslav Sobotka než blaho nájemníků bytů OKD, když ten, kdo zná smlouvu a zákon ví, na byty právo bez svobodné vůle vlastníků si nájemci nesáhnou, byty (ne domy) prodat bez vůle vlastníka nejde, na domy se to nevztahuje. A skutečné „loupeže za bílého dne", které tam evidentně jsou, nikoho nezajímají. Teď prý soud určil nového znalce v té věci – firmu, v nichž neexistuje jediný znalec. Takže si firma najme, koho chce. Soud je o obliga, výběr znalce přehodil neználkovi. Hrozné…

 Jednou ho také osvobodí, ale jsem zvědav, zda Piráti ve své vyšetřovací komisi vezmou tyto skutečnosti v úvahu. Nehodí se jim to, mě jako autora analýz jistě nepřizvou, vidí kostlivce ve skříni politických soupeřů. Kdybych se rozepsal, bude to k nepřečtení. ODS měla své kauzy, Věci veřejné to smetlo, kdo je neměl? Co je ve stínu světel reflektorů?

Stručně na závěr. Odmítat funkci premiéra vítězi voleb, který kandidoval jako „sprostý podezřelý“ a přes to byl na pásce o několik koňských délek první, je pokrytecké, nepoctivé. Ten případ, pokud dojde k obžalobě, bude trvat odhaduji do pravomocného rozsudku 4-6 let a na to konkurenti pana Babiše spoléhají, jinak se s ním střetnout netroufají. A pokud by, pokud k soudnímu řízení dojde, vyšly najevo jiné skutečnosti, mají poslanci v rukách možnost vyslovit vládě nedůvěru, vyvolat volby nové. A pokud by taková situace nastala jsem přesvědčen, že prezident Miloš Zeman by donekonečna jen nepřihlížel takové situaci a po třetím pokusu by předčasné volby vyhlásil. Ostuda v zahraničí? Nemám strach. Oni vědí, že máme v ústavě mechanismy k vyvolání předčasných voleb a je-li to tak, jak tvrdí opozice, jistě Andrej Babiš premiérem nebude, již volby nevyhraje. Nesvalujme naše věci na Evropu a svět. Je to hloupé. Nebo ne?

Chci toto poctivě říci teď, až to budou za čas říkat všichni, tak to bude snadné. A rada na závěr. Vy, co tak vehementně tvrdíte to co tvrdíte se každý večer modlete k Bohu, aby policie a státní zástupce před soudem důkazní břemeno unesli. Pokud ne, veřejnosti to nevysvětlíte a občan už nebude věřit nikomu a ničemu.

JUDr. Ivan Přikryl