Pravdu nevylžeš!
Bylo odborníky mnohokrát napsáno, že vyšetřovací komise není jen nástroj kontroly veřejné správy, ale též nástroj politického boje a dehonestace politické konkurence. Karel Schwarzenberg vždy říkal: „Když kanec krvácí, má se dobít“. Už to pochopili i Piráti? Kdo ale na kauze OKD má krvácet si dosaďte sami.
Ovšem to, co zveřejnil předseda Parlamentní vyšetřovací komise Lukáš Černohorský je již daleko za hranou. Buď neví, co činí, nebo záměrně lže. Stát se prý dopustil nepovolené veřejné podpory při prodeji minoritního podílu v roce 2004, a aby to zakryl, podal tehdy Evropské komisi nepravdivé a zavádějící informace, které pro něj zpracoval advokát Radek Pokorný, současně pracující pro Zdeňka Bakalu. Tak.
Pokusím se uvádět jen fakta.
Stát při prodeji necelých 46 % akcií sám včlenil do smlouvy o jejich prodeji tzv. rozvazovací podmínku – kdykoliv by byla zjištěna nepovolená veřejná podpora má stát právo jednostranně od smlouvy odstoupit. To si odsouzený před popravou sám brousil sekeru? Právě toto byla jediná (fiktivní) berlička sdružení „byty OKD“ aby se pokusila získat byty do svého vlastnictví. Proč by to stát dělal, kdyby vědomě prodával pod cenou?
Stát ovšem ztratil (podle mě trestnou činností, nebo alespoň trestuhodnou) majoritu v roce 1996 když daroval privátním vlastníkům akcie za 3,5 miliardy za 1 korunu. Od té doby stát již nemohl o převodech bytů rozhodovat, už nikdy od té doby na to neměl hlasy. To je mantra sdružení OKD ale jde jen o právně nepodloženou fikci. Skutečnost je jiná. Ale nejen to. Omlouvám se, že článek bude dále trochu nudný, ale některé informace je nutné sdělit.
Tak předně, jak vyplývá z rozhodnutí Evropské komise DG 23 z 25. června 2011, stát při prodeji menšinového podílu 45,88 % akcií při určení ceny, nepochybil. Černohorský se dovolává v té souvislosti toho, že EK neměla pravdivé informace.
Černohorský by asi přivítal, kdyby Evropská komise své stanovisko změnila a vydala „Rozhodnutí o navrácení podpory“, což je standardní důsledek zjištění, že nezákonná státní podpora není slučitelná s principy vnitřního trhu. Následovalo by pak „rozhodnutím o navrácení podpory“, které musí zahrnovat úrok podle příslušné úrokové sazby, kterou stanoví Komise. Úrok se počítá od data, kdy byla nezákonná podpora dána k dispozici příjemci, do data jejího navrácení. To by byly desítky miliard. Je si Černohorský jist, že by je vraceli většinoví akcionáři? Oni zaplatili, co stát požadoval. Rozhodnutí by zatížilo stát. To by bylo radosti. Zaplatil by to poplatník, za viníka by označili ČSSD a veřejná poprava by byla dokonána.
Ono je to ale jinak. Když si přečtete stranu 35 odůvodnění výroku Evropské komise dočtete se, že ta měla k dispozici jednak celé odůvodněné trestního oznámení podané sdružením byty OKD, obdržela také 30. ledna 2008 stížnost sdružení nájemníků kde stěžovatel tvrdí a podrobně popisuje, že prodejní cena akcií státu nebyla řádně oceněna. Doložil také jiné posudky (KOPPREA-znalecký ústav), V zásadě sdružení tvrdí, že znalec měl ocenit hodnotu nemovitostí, bytů, pozemků, rekreačních zařízení atd.
Je tedy lež, že komise vycházela z cinknutého posudku státu, měla víc než 3 roky před vydáním rozhodnutí všechny informace k dispozici. Pokorný se (viděním Pirátů) mohl snažit, ale komise měla i jiné informace.
Proč tedy rozhodla tak, jak psáno jest?
Co vlastně stát prodával? Co vlastnil? Co to je akciová společnost? Jak se liší prodej akcií od prodeje závodu (tedy celého nebo části podniku)?
Unudil bych čtenáře k smrti odborným výkladem, ten si nechávám do konečné analýzy, kterou připravuji pro konkrétního poslance, publikaci nechám na něm. Tedy jen stručně:
Akciová společnost je tedy samostatným subjektem práva, má proto určitá práva a povinnosti, které je však třeba odlišovat od práv a povinností jejích akcionářů. „Společník akciové společnosti je zpravidla investorem, který je při koupi akcie veden záměrem nabýt akcii jako investiční nástroj, nikoli zájmem spolupracovat s ostatními akcionáři. Investor předpokládá, že společnost je řízena profesionálním managementem a že jednotliví akcionáři zasahují do řízení společnosti pouze v omezeném rozsahu působnosti valné hromady“.
Pokud by stát chtěl k určení ceny vycházet z jiných kritérií pro posudek, šlo by vlastně o prodej části podniku (rozuměj akciové společnosti). Podnik je slovy obchodního zákoníku „soubor hmotných, jakož i osobních složek a nehmotných složek podnikání“ a náleží k němu „věci, práva a jiné majetkové hodnoty, které patří podnikateli a slouží k provozování podniku nebo vzhledem k své povaze mají tomuto účelu sloužit.“ Zjednodušeně řečeno – podnik je právnická konstrukce, která podnikatelům usnadňuje život tím, že jim umožňuje pokládat celý soubor majetku a závazků souvisejících s podnikáním za jednu věc, kterou mohou najednou a jednoduše převést na jinou osobu nebo ji třeba jednoduše vložit do společnosti. Tolik teorie.
Jen malá potíž. K tomu aby stát prodal svůj menšinový podíl jako část závodu by musel mít souhlas 2/3 ostatních akcionářů. Většinu držel privátní vlastník, který by sám sobě cenu podílu který chtěl koupit, nezvyšoval. Kdyby s tím pan Koláček souhlasil, mohl by zaplatit násobně víc a firma by byla předlužena a šla by do úpadku již tehdy. To si pan Pirát opravdu myslí? Pochybuji.
Stát tedy měl jen dvě možnosti: Prodat anebo si podíl ponechat včetně všech rizik (stát prokázal v předchozích letech jak mizerným hospodářem je).
Proto se stát rozhodl (jako v 90 % jiných prodejích podílů) že nechá ocenit akcie a prodá minoritní balík akcií. Znalec mu dal ocenění, které bylo v přepočtu na akcii mírně vyšší, než cena v té době na burze. To vše je doložitelné, tyto protokoly mám k dispozici. Zaklínáme se vždy (a Evropská komise také) tržní hodnotou. Tak za tu stát akcie prodal.
Proto nepředpokládám, že by po opětovném prošetření evropská komisařka, které si předseda komise stěžoval (komise o tom věděla?) mohla dospět k jinému závěru než před osmi lety.
Pane poslanče, pravdu nevylžeš!
Ivan Přikryl
Máte po přečtení článku pocit, že je starý již 9 let? Já ne!
Kdyby nešlo o vážnou věc, je to k smíchu. Politici, vždy převážně laici, vždy se zvolením stanou všeználky .Téměř bez výjimky od roku 1990 dodnes. Nevidí za hranice naší země a výsledek je jasný. Nedostupné bydlení.
Ivan Přikryl
Už jsem z toho NERVozní.
Do problémů s bydlením mluví kde kdo. Povolaní, ti, kteří by měli být kompetentní (jedni ex lege-vláda druzí ex privata industria, jaksi z vlastní vůle, cítivše se povolaní-ministři a jejich rádci). A také NERV.
Ivan Přikryl
Krátkodobé pronájmy? Rozhodně ne na turistický pobyt či Airbnb.
Sdílená ekonomika je fenomén současnosti. Uber jezdí na letiště a hádá se s taxikáři. Podnikatelé kupují byty a prostřednictvím aplikací je nabízejí ke krátkodobým pobytům. Ministerstvo pro místní rozvoj mlčky přihlíží, jako vždy.
Ivan Přikryl
Zoufalství českých politiků v bytové politice. Epilog?
Mám obavy, že o epilog nejde. Nevšímavost politiků s rituálními tanci okolo "rozvratu" veřejných financí dává prý vládě titul neřešit nic jiného. Ne, nechci tu situaci zlehčovat. Ale pokračování tohoto příběhu je rizikem.
Ivan Přikryl
Zoufalství českých politiků v oblasti bydlení- pokračování čtvrté.
Další pokus přimět vládu a politiky se odehrál v roce 2018. Kdybych měl publikovat všechny materiály té doby, tak už by to zoufalství bylo chronické. Kdo opravdu tu sérii článků čte chápe, že jasně říkají co je třeba. Dodnes marně
Ivan Přikryl
Do třetice všeho (ne)dobrého. Další pokus o reformu bydlení byl opět marný (rok 2014)
Vládě byl v říjnu 2014 předán komplexní materiál o 27 stránkách s konkrétními návrhy právních úprav v příloze. Ale pohnout s ministerstvem pro místní rozvoj bylo opět nemožné. Kromě prázdných diskusí žádný výsledek nepřišel.
Ivan Přikryl
Zoufalé (ne)snahy politiků o sociální a dostupné bydlení - díl 2.
Kdo nechce číst rozsáhlejší materiál ať tento článek nečte. Koho zajímá sociální bydlení a péče o dostupnost bydlení v zahraničí, je to článek pro něj. Studii si zadalo MMR v roce 2014, akce se zúčasnil náměstek, kterého vyhodili.
Ivan Přikryl
Zoufalství českých politiků v bytové politice - díl první.
Minulý čtvrtek jsem zveřejnil článek "Mé zoufalé pokusy o reformu bytové politiky". Zde jsem slíbil publikovat své starší úvahy o bytové politice. Postupně pochopíte, že neřešení problému dostupného bydlení trvá již téměř 30 let.
Ivan Přikryl
Mé zoufalé pokusy o reformu bytové politiky
Při poněkud delším letu letadlem jsem se ve svém počítači pokoušel o retrospektivu svých aktivit v bytové politice v uplynulých letech. Objektivně musím konstatovat, že jsem se zhrozil.
Ivan Přikryl
Za nedostupnost bydlení odpovídá vláda. A nejen současná.
Kdo je odpovědný za neodstupnost bydlení v České republice je zřejmé. Kompetenci drží Ministerstvo pro místní rozvoj, odpovědnost pak vláda. Popravdě, od roku 1990 se téměř žádný ministr v politice bydlení moc nesnažil.
Ivan Přikryl
Na obzoru zákon o podpoře bydlení.
To je velice pozitivní zpráva. Ale je to univerzální a jediné potřebné řešení? Nebo jen uvedením hesla „odkud pocházím, s tím přicházím“ novou generací odborníků exekutivy a této vlády. Odpovídá název obsahu?
Ivan Přikryl
Politické vize a jejich odborná revize.
Žijeme v nesmírně složité době. Ale právě chabá aktivita prakticky všech vlád po roce 1989 v oblasti bydlení je příčinou, proč posledních pár let jsme zemí téměř s největšími problémy. Je třeba rychlé řešení, tady a teď.
Ivan Přikryl
Mohou se občané dočkat změny v dostupnosti bydlení?
Po delším otálení se exekutiva snaží o řešení dostupnosti bydlení. Zpracovala obsáhlou prezentaci kterou konzultovala s přizvanými odborníky. Dobrý počin po půl roce, ale také zklamání. Proč? Je třeba komplexnějšího řešení.
Ivan Přikryl
Brno v oblasti bydlení je v ČR špičkou!
Ač v časovém posunu, oproti vlasti jsem opožděn o 9 hodin, pozorně sleduji dění doma, zejména vše okolo bydlení, bytové politiky a vizí politiků. Dlouho nic, dokud neproběhla diskuse politiků usilujících o přízeň voličů v Brně.
Ivan Přikryl
Chyby, kterých se dopouštíme. Kachny, fejky.
Každý se dopouštíme chyb, to je lidské. Horší je přece vědomá lež nebo manipulace. To lidské není. Dovolte úvahu o dvou chybách, které mě donutily k psaní této úvahy. První je asi horlivost, Druhá je vážnější. Posuďte sami.
Ivan Přikryl
Bytová politika a možná řešení-bude Fialova vláda také nečinná?
Jsem asi už veterán. Všem 12 premiérům jsem spolu s kolegy posílal prosby ať začnou bydlení řešit. Pan premiér Fiala jej přes kancelář ODS obdržel také. Kritizovat za nečinnost vládu v den poté, co byla jmenována je nesmysl, vím.
Ivan Přikryl
Terorismus, zase ty Vrbětice, politici.
Diskutovat s nejvyšším státním zástupcem o tom, zda v současné době všudepřítomné skloňování kauzy Vrbětice a ruských rozvědčíků je nebo není teroristický útok považuji za nadbytečné.
Ivan Přikryl
Procitnou hybatelé společnosti, nebo to dopadne jako vždy?
Jednou, před několika lety, jsem četl krátkou esej o údolí smrti. Je to nejteplejší místo v Americe kde nic neroste, protože tam neprší. Prý ale někdy v roce 2005 zde pár dní pršelo. Suché vyprahlé údolí krátce na to rozkvetlo.
Ivan Přikryl
Jak lze rozumět krokům vlády a Andreje Babiše?
Právní řád by měl mít určitou logickou strukturu. V praxi se stává právo naléhavým nástrojem především při řešení nestandardních situací. Zde se podle teoretiků objevuje zásadní dilema střetu totality a demokracie.
Ivan Přikryl
Vláda selhává v realizaci svého programu, ale řeší spory s prezidentem.
Zítra, za týden, odpovím, neodpovím. Pozornost upoutávají spory o ústavu. A mezi tím plyne čas, vláda již rok vládne. Místo sporů o kulturu - řeší realizaci programového prohlášení? Odpověď je jasná. Nikoliv. Alespoň v bydlení.
předchozí | 1 2 3 4 5 6 7 ... | další |
- Počet článků 194
- Celková karma 14,57
- Průměrná čtenost 912x