Na úvod: Pan Paroubek "nenašel odvahu" deregulovat nájemné. Byla to nezbytnost, neměl-li stát hradit majitelům domů, případně bytů obrovské sumy jako rozdíl mezi nájemným regulovaným a tržním. Hrozilo to hodně. A Vy to víte! Také v té době vznikala nerovnost mezi lidmi, kteří měli "dekret" před cca rokem 1990 a těmi, kdo se stěhovali nově (za nájemné tržní i do obecních bytů).

Teď to podstatné: Krásně jste to vylíčil. Jistě za desetiletí, po která se problematice věnujete víte i víc, než jste napsal. Takže bychom od Vás očekávali, že budete vědět o příplatku na bydlení, kdy příjemce platí 30 % příjmů (v Praze Vámi "navrhovaných) 35_%) nejen za nájem, ale za všechny náklady na bydlení. Takže co vlastně navrhujete nového (pokud to není snaha doplácet jednotlivci na 90metrový byt v centru Prahy)?

Družstevní výstavba stále existuje (pravda - v malém, zájemci dávají předsnost osobnímu vlastnictví). Takže co má vlastně ten stát "zařídit"?

Hmm - neziskové bytové společnosti. Jenže ty nějak musí začít. Kdo dá desítky miliard do začátků? Zase daňový poplatník?

"Realitní trh je regulován nesystémovou úpravou". Co máte na mysli?

Souhlasím, že případné sociální bydlení by mělo mít základní zásady: přechodnost (s definicí), přísně definované podmínky (příjmy, neodmítání zaměstnání, přiměřenost plochy, povinná spolupráce při údržbě /např. i úklid/, ..)

Pane Hrubý, ono by pro začátek stačilo, kdyby města nerozprodala za zlomek tržní ceny bytový fond, který na něj na počátku 90. let bezúplatně převedl stát a část obecních bytů pronajímala v režimu sociálních bytů. U nás to tak částečně funguje.

Problém byl i v tom, že polistopadové garnitury neuměly spravovat a efektivně hospodařit s obecním majetkem, rozprodaly ho a připravily tak města o trvalý zdroj příjmů obecních rozpočtů. Třeba i z těch výnosů z obecního majetku se mohla podpořit výstavba sociálních bytů...