Blíží se druhá část sjezdu ČSSD a dominuje otázka – do vlády či opozice? Mnozí straničtí „přátelé“ nešetří kritikou tandemu předsedy a statutárního místopředsedy a pokud bych chtěl tuto velice závažnou věc odlehčit, připadám si jak ve známém filmu „Postřižiny“: „Také bychom Vás mohli propustit, pane správče, my jsme správní rada (rozuměj delegáti)“. Dva příklady za mnohé:
Krajský předseda z Ústí nad Labem Miroslav Andrt vyjadřuje svoji nespokojenost. Vadí mu trestně stíhaný premiér, cítí, že tandem Hamáček Zimola „není jednotný“ a postupují jinak, než by si straníci (jimiž je mluvčím(?)) přáli a dvouletý mandát, kteří nedávno oběma svěřil sjezd v první etapě by „mohl být v sobotu přehodnocen“.
Nebo pražský lídr, zastupitel, místoprimátor a poslanec v jedné osobě, Petr Dolínek prognózuje, že „sociální demokraté mohou vznikající dohodu zavrhnout už z principu, nechce podporu komunistů ani trestně stíhaného premiéra“. Vznik vlády nepodpoří. A s ním (asi) celá Praha. (Tedy až na mě.)
Tedy do OPOZICE, NEBO BOJ O POZICE? VLÁDA, NEBO BEZVLÁDÍ? Prosím, podívejme se na věc trochu jinak.
Žijí tito lidé v MATRIXU, nebo v realitě? Dívají se na skutečný stav svých krajů? Jsou opravdu přesvědčeni, že těch 15 poslanců v opozici je vůbec fyzicky (když ne jinak) schopno realizovat něco „pro lidi“, jak hlásá ČSSD na svých stránkách?
Jsem víc specialista na bytovou politiku než široce rozkročený politik schopný vše hodnotit, vše odsoudit, prozíravě jít s trendem doby. Tak se budu „držet svého kopyta a sundám oběma politikům „brýle mámení“.
Pojďme se podívat třeba do Mostu, Chomutova, Děčína, Varnsdorfu, Ústí nad Labem. Uvidíme vyloučené lokality, protože již 27 let neřešíme slušné bydlení pro lidi na okraji společnosti. Zeptejme se cca 60.000 rodin, tedy asi čtvrt milionu lidí, žijících v tomto kraji v družstevních bytech či 110.000 vlastníků bytů, co je to dluhová past, jak mizernou právní úpravu jim vlády a Parlamentáři dali v nové civilní legislativě, jak nejsou schopni ani vnucené nové stanovy schválit a jak jim hrozí až likvidace. A to mluvím jen o malém segmentu neřešených problémů, ty krajského předsedu nezajímají, ve Štětí je asi blaze.
Anebo pojďme do Prahy. Těch družstevníků a vlastníků je zde mnohem více, v souhrnu bezmála 487.000 vlastnických či družstevních bytů, problémy stejné jak v kraji Ústeckém. Navíc nedostatečná, předražená výstavba nedostupná pro mladé lidi, nájemné, které jak upír vysává seniory a velká rizika zhroucení cen bytů a předražených hypoték. Zárodek velké krize cen nemovitostí, být radním Dolínkem, tak se každé ráno modlím, aby krize nepropukla (místo toho, aby se snažil něco změnit).
Od roku 2006 jsem napsal asi 10 stranických bytových koncepcí. Výsledek naprosto žalostný, také jedna z mnohých příčin, proč má ČSSD smělých 7,5 %. Nerealizovalo se nic. A nyní si asi mnozí politici vzpomněli na báseň z období Neumannova anarchismu „A hrdý buď, žes vytrval, žes neposkvrnil ústa ani hruď falešnou řečí“ (tedy spoluprací s Babišem či komunisty). A tak šup do teplé opozice, za tři čtyři roky uvidíme.
Já to vidím jinak.
Nový tandem zahájil poctivou expertní práci. Začal programem, porovnáním s hnutím ANO a jednáním o shodě. V oblasti bydlení (jedná z deseti, ty ostatní na tom nejsou lépe) jsme si museli přiznat, že:
- Máme špatnou až právní jistoty ohrožující úpravu bytového spoluvlastnictví. Jde o 1.447.400 bytů v ČR v cca 60.000 společenství vlastníků. Ti lidé ani netuší, jaké pasti na ně na každém rohu číhají. My to víme, dosud jsme ale neřešili nic.
- Stejně špatná je právní úprava pro činnost družstev, jde „jen“ o 466.936 bytů v cca 9.000 bytových družstvech. Opět nesmyslné požadavky, neřešené dluhové pasti.
- Máme ve velkých městech nejdražší byty c dalekém širokém okolí, cena na trhu je až o 100% vyšší než náklad na výstavbu, k tomu skoro nestavíme.
- Obce ani sami lidé nemají k dispozici žádné nástroje, jak iniciovat výstavbu cenově dostupných bytů pro mladé lidi, seniory, samoživitelky. Všude v moderním světě tyto byty tvoří okolo 25 % všech bytů, u nás tento sektor neexistuje.
- Nemáme žádná standardní pravidla pro bydlení lidí v potížích, sociální bydlení, obchod s chudobou dále kvete, vyloučené lokality bují, vznikají nové.
- Ignorujeme rizika předražené výstavby a na ně bez problémů poskytnutých hypoték. Že je to cesta do pekel bychom měli pamatovat z roku 2007/8 kdy krach cen nemovitostí a vznik obřích dluhů hypotéčních bank dal za vznik celosvětové ekonomické krizi.
- Máme málo podpůrných nástrojů k opravám a údržbě bytového fondu, pomoc SFRB je v podstatě marginální.
Sestavili jsme s ANO společný program, máme vůli jej, alespoň s MMR, řešit. To vše „necháme být“. Nechceme ovlivnit změny, ač víme jak. Odhlasujeme vstup do opozice. Zvolíme nové vůdce. To se volič již nevyzná v ničem z našich úmyslů.
Naše početná skupina poslanců vypracuje cca 4-5 zákonů či jejich novel a prosadí je ve sněmovně jako poslanecký návrh. V různých pozicích se bytovou politikou zabývám od roku 1990, dosáhli jsme stěží na novely řešící nejkritičtější oblasti. Kvalita poslaneckých návrhů se nedá srovnat s možnostmi exekutivy. Nestane se (téměř) nic.
Vadí nám komunisti? A to nám nevadili v roce 2006? Bojíme se Andreje Babiše? Že je predátor? No jasné je, že i on chce úspěch své vlády. Analyzujme si chyby přístupu v minulé vládě, ale neházejme vidle do možnosti pomáhat měnit, co je třeba. Zejména když víme, že se v mnohém s odborníky v hnutí ANO shodujeme.
Když slovutný sjezd nezvolí místopředsedy, konec světa ani strany nenastane. Když se vzdáme možnosti měnit potřebné věci, pak mnoho pozitivních perspektiv nevidím. Samozřejmě že ne za každou cenu, ale v tom, alespoň já, dávám důvěru Janu Hamáčkovi a Jiřímu Zimolovi a jejich vizím a doporučením. A prosím všechny, kdo znají některého z delegátů, aby jim sdělili také svůj názor a možná předali i tento dopis, pokud se z jeho obsahem shodují.
JUDr. Ivan Přikryl
Člen ČSSD
