Tsunami je důsledek zemětřesení, ničivého živlu. Metoda pro MMR?

Je dobré, když do člena úřadu přichází nová, sebevědomá vládkyně. Jeden z jejich předchůdců v tomto postu říkal, že ministerstvo je "samoděržaví". Nic proti tomu, ale vládce má být osvícený, má znát potřeby úřadu, kterému panuje. A také mít sebereflexi a představu o tom, co přinese do těchto úřadů služební zákon. To již příliš mnoho tsunami nebude. Proč ale důsledkem této vlny bylo zrušení několika nepolitických náměstků, kteří řídili odborné sekce? Či zrušení sekcí jako takových? Nebo si pleteme pojmy, že každý, koho dle koaliční dohody jmenovala na post náměstka koaliční strana je náměstek politický? Ale to je omyl. Ovšem o tom psát nechci. Tsunami poškodila naděje mnoha lidí, seniorů, potřebných. A vláda jen přihlíží.... A tak jen pát vět:  

„Jsem na ministerstvu krátce, ale působím tam jako tsunami rozvlňující MMR.“ To o sobě neskromně tvrdí ministryně Karla Šlechtová, která přeorganizovala strukturu svého úřadu, aby z jejího pohledu byl funkční. Současně připomněla, že k nedočerpání peněz z fondů EU přispěla významně i skutečnost, že během roku v ČR tu byly tři vlády. (tolik média)

Když tato svérázná žena nastoupila do úřadu po svém jmenování, tak, jako mnohokrát před tím za posledních 25 let jsem i jí napsal zdvořilé blahopřání, ale též současně vyslovil obavu, aby pro jeden z programových pilířů tohoto ministerstva – bytová politika – nebyl opět upozaděn před módní vlnou řečí plynoucích z úst kdekoho – o čerpání Evropských fondů. Peníze na golfová hřiště, cyklostezky, rozhledny. Ale co základní lidská potřeba, bydlení? Ticho a klid.

A ejhle – stalo se. Ministryně si mě za moji opovážlivost pozvala k jednání, pak jej odložila, následně zrušila, pak přesunula pro nedostatek času (ono po tsunami je třeba postavit co katastrofa zbourala) na svoji první náměstkyni, která mě též odkázala na svého ředitele odboru. Jsme busy, sorry.

Ostatně co pro ní znamená bezvýznamný člověk z druhé řady? Člověk, který víc než 30 let pracuje v oblasti bydlení a bytové politiky, který rekonstruoval Český svaz bytových družstev již od 30. ledna 1990, získal ohromné zkušenosti a kontakty v zahraničí, kde jako člen exekutivy Mezinárodního družstevního svazu, CECODHAS (komise zemí EU pro sociální bydlení), navštívil téměř stovku zemí světa a studoval systémy družstevního, neziskového a sociálního bydlení zejména v Evropě, koncipoval (též i vládní) koncepce bytové politiky, byl náměstkem ministra pro místní rozvoj pro bytovou politiku, šéf úřadu vlády atd. atd. Takový člověk „z ulice“ nemá jistě sebevědomé akční ministryni co říci. Ztráta času. Donedávna řadová úřednice sama ví, co je třeba změnit, udělat, napravit.

Já nepochybuji o znalostech paní ministryně v oblasti čerpání fondů. Ale sebevědomých ministrů tu byla přehršle. Vzpomínám na počátky Topolánkovy vlády, kdy se materiály EU házely do koše, kdy se celá tato oblast podcenila. Vzpomínám na ministra Čunka, který se vlastně ani nedostal k normální práci ministra když neustále čelil atakům médií kvůli podezření z korupce. Dlouho ministerstvo ministra nemělo vůbec a vedl ho náměstek Vačkář, který ovšem jen udržoval úřad při životě.

Pak nastoupil majitel stavební firmy a sponzor volebního tsunami roku 2010 Věcí veřejných pan Kamil Jankovský, který mě naštval svým prohlášením, že si „dovede představit“ zrušení svého ministerstva, další jména nestojí ani za řeč (s omluvou), protože byla jen epizodou.

Když jsme v roce 2005 pod mým odborným vedením vytvořili koncepci bytové politiky, provedli částečnou deregulaci nájemného a koncipovali další kroky upozorňovali jsme na několik skutečností. Tak, jako nejde trvale svalovat ekonomické břemeno nízkého nájemného a sociálního systému na vlastníky domů a bytů, tak stejnou měrou je třeba ihned a bezodkladně budovat účinný systém sociálního komplexu v bytové politice. Zásada, že nikdo by neměl platit za bydlení více než 30% svých čistých rodinných příjmů a lidem, kteří nejsou schopni objektivně břemeno bydlení unést, musí stát pomoci bylo jasně formulovanou podmínkou. Očekávali jsme, že po jednostranné deregulaci nastoupí koncept sociálního bydlení, což není nic méně než provázaná konstrukce opatření nástrojů sociální pomoci, neziskového bydlení, že obnovíme neziskový sektor, družstevní výstavbu, že dáme obcím nástroje k výstavbě a podobně.

To se psal rok 2005. Dnes píšeme rok 2014 a ….nerealizovalo se (téměř) nic. Proto jsem byl nadšen, že se ministryní pro místní rozvoj stala Věra Jourová, kterou jsem znal z dob, kdy jsme oba na ministerstvu jako náměstci pracovali, i později. Psali jsme si od mimořádných voleb Emaily, já jsem ji zahrnul koncepcemi a vizemi, cestovními mapami. Připravovali jsme se na spolupráci, která (s omluvou nebudu popisovat proč ale z vůle paní Jourové to nebylo) se neuskutečnila.

Když ČSSD, ač ne příliš jasně, ale přece jen zvítězila v mimořádných volbách a získala post premiéra, byl jsem nadšen. Konečně nic nestojí v cestě k realizaci programových koncepcí ČSSD, jíž jsem členem a na jejichž zpracování jsme se ostatními kolegy, Milanem Tarabou, Františkem Léblem a dalšími, podíleli.

Je pro mne trochu šokem, jistě hlubokým zklamáním, že dnes, kdy se blíží roční výročí ustavení vlády Bohuslava Sobotky není vidět znatelná změna. Ne snad, že by se nepracovalo na programech, materiálech. Ale…

Pro MMR není bytová politika priorita, vybíjí se na fondech. Vznik ubytoven, obchody s chudobou, což je přímý důsledek nečinnosti v oblasti sociálního bydlení po roce 1989, se snaží řešit v klidu a pohodě, se „spoustou času pod patou“, jak se zpívá v písních, připravují koncepce v košatých komisích, přetahují se kompetence mezi ministerstvem práce a sociálních věcí, úřadem lidskoprávním, občas se ukáže šéfporadce Špidla, občas něco zazní z MMR, něco bude po novém roce, něco za rok, za dva.

Proč vláda již dávno nevyjádřila, že oblast sociálního bydlení je také její priorita? Proč neschválila rámec řešení jako stručný politický dokument (v závěru článku jej publikuji tak, jak jsem ho pro MMR navrhl), neurčila legislativní a nelegislativní priority, termíny, odpovědnost? To se metoda práce vlády za těch pár let, co nejsem součástí státního aparátu tak „inovovala“?  Propadli jsme heurestice, tedy řešíme problémy metodou pokusu a omylu? Ale to je přece metoda, kdy na startu problému který řešíme nerozumíme, je zkoumání metody řešení s rizikem, že se řešení mine s požadavkem, proč úkol řešit máme? Divíme se obchodníkům s chudobou, ubytovnám. Příčinu nesprávně nalezneme ve vysokých dávkách pomoci v hmotné nouzi a tak je snížíme. Vyřešeno? Omyl. Příčina je v absenci systému sociální práce spolu s nabídkou jiných možností ubytování, trpělivou metodou začleňování vyloučených zpět do normálního života. Řešení je v obnovení neziskového sektoru, potlačení fenoménu vlastnictví a představ o jeho snadném získání, v adresíé pomoci seniorům ale i mladým lidem.

Milá paní ministryně. Tsunami je na nic. Pro posílení bytové poltiky jste zrušila post náměstka ministra pro bytovou politiku, ale i příslušnou sekci. Máte za krkem nový služební zákon a asi poněkud zkreslené představy o tom, co bude v personální oblasti Vaší kompetencí po novém roce. Vykročení do nové funkce je vskutku tsunami, ničící, bortící. Úřednící ministerstva, alespoň v bytovém odboru, jsou vynikající odborníci. Potřebují schválené politické zadání, rámec. To, co jste měla již dávno v bytové politice iniciovat.

Nikdy není pozdě na změnu. Ale čas není nekonečný. Nečinností posilujete tendence, které popisuji v článku v PRÁVU dne 25. listopadu. Etnické nepokoje, schémata dělnické strany sociální svobody. Což jste, vládo, ministři, k těmto problémům slepí?

Příloha

Priority:

     Komparací v práci popsaných modelů sociálního bydlení a reálné situace v České republice lze dovodit následující závěry a doporučení.

I.            Je nezbytné opustit stávající vizi, že sociální bydlení v České republice vyřešíme přijetím jednoho zákona o sociálním bydlení. Takový postup nepřinese komplexní řešení a selže. Je nutné posílit odborná aspekt přípravy těchto norem.

II.            S ohledem na skutečnost, že se v této oblasti prolínají kompetence více ústředních správních orgánů a ministerstev, je třeba prioritně vypracovat a schválit „Koncepci sociálního bydlení v České republice“ jako dokument s horizontem nejméně do roku 2025.

III.            Koncepce musí obsahovat plán legislativních a nelegislativních úkolů a opatření vlády a svěřit odpovědnost za plnění konkrétních úkolů určeným ministrům. Doporučujeme pro roli koordinace realizace koncepce vytvořit post zmocněnce vlády pro realizaci koncepce sociálního bydlení, který bude koordinovat postup všech prací podle obsahu koncepce.

IV.            Navrhovaná koncepce musí definovat též roli státu, krajů, měst a obcí v této oblasti, vytvořit podmínky pro podporu neziskového sektoru, zejména pro využití činnosti sociálních bytových družstev a pro výstavbu sociálních bytů obcemi.

V.            Současně doporučujeme vytvořit vzorovou rámcovou smlouvu mezi obcí a privátním subjektem o poskytování služeb v dočasných ubytovacích zařízení či k pronájmu bytů tak, aby obec garantovala pronájem občana, kterého pronajímateli jako potřebného navrhne.

 VI.            Velice podrobně je třeba formulovat systém sociální terénní práce s cílem umožnit návrat potřebných do majoritní společností výchovou, vzděláváním, rekvalifikací a podobně. Zvážit podíl ministerstva školství v této oblasti.Bez těchto aktivit systém selže. (Viz zpráva Bezpečnostní informační služby)

1. V legislativní části kromě zákona o sociálním bydlení, který zůstává základním rámcem, vypracovat pravidla pro financování výstavby neziskovým sektorem, zvážit přitom zda zvolíme systém obnovení tzv. „obecně prospěšných společností bytových“ nebo funkci „sociálních bytových družstev a obecních bytových společností.“
2. Definovat způsob výpočtu ekonomického nájemného, technických norem a licencí pro poskytování ubytovacích služeb.

 IX.            Koncepce by měla být členěna ve dvou etapách – do roku 2017 jako krátkodobá část a poté do roku 2025 s definicí cílového stavu a rutinní funkce sociálního bydlení. Je třeba též definovat speciální programy Státního fondu rozvoje bydlení a analyzovat možnost využití prostředků EU jako podpory neziskového sektoru.